Viky a prvních 6 týdnů na světě

21. 3. 2013 jsem byla prvně v poradně. Paní doktorka to s dětičkama umí a já skoro nebrečela. Váhu mám 2950 g a měřím 49 cm

26. 3. mi konečně odpadl "pupíček" a můžeme tedy začít pořádně trénovat pasení hříbátek a taky plavání v kyblíku :-)

27.3. už mám rodný list

Zatím jsem přes den celkem hodné miminko, které spí a jí, ale večer se měním v raráška a noc...o té mamka radši ani nemluví. Mám otočený režim, takže přes den se nasosám a upadnu do spánku...ale v noci se nasosám a brečím nebo koukám. Taky nemám ráda svojí postýlku, okamžitě poznám, když mě tam odloží a je zle. Takže mamka rezignovala a spím u ní ve velké posteli, jinak by se nevyspala, protože přes den si se mnou moc lehnout nemůže, když tu poletuje velká ségra. Jak se říká: jedno dítě = žádné dítě, mamka to teď už mooc dobře chápe :-D

29.3. proběhla další poradna. Už vážím víc než při porodu - mám celých 3130 g a 49 cm. Přírustek asi odpovídá tomu, že papám každé 2 hodinky...a to dokonce i v noci.

Vyzkoušela jsem už i kočárek a máma má radost, že jsem "kočárkové" dítko. Když se oblékám, je řev, ale jak ulehnu do kočárku, usnu a dospávám zaparkovaná v chodbě doknoce i po návratu z procházky.

9.4. jsem se jela podívat na dětskou gynekoložku do Motola. Po narození jsem měla totiž nějakou červenou bouličku tam, kde nosím plínku, tak nám byla doporučena kontrola u odborníka. Boulička už sama zmizla, tak paní doktorka jen pochválila zahojení a odhadla, že to byl hemangiom.

10.4. proběhla kontrola na ortopedii a kyčle mám v pořádku. Jelikož mě pan doktor naštval a studil gelem na ultrazvuk, jako odvetu jsem ho parádně pokakala.

Mamka je ze mě trochu nešťastná, protože se chci jen nosit, jinak brečím. Taky teď přes den pořád kojíme a stejně nejsem spokojená.Vypadá to na období rychlého růstu, to bývá kolem 3. týdne... Snad spurtík brzo přejde

16.4. Dnes je mi přesně měsíc a vážím krásných 3 500 gramů. Aby ne, vždyť se krmím většinou po 2 hodinách a z mamky hezky vysávám "těhotenská kila". Už má jen 4 kg navíc. Začínám koukat kolem sebe a pozorovat hračky. Jelikož jsem chovací miminko, pořídila si mamka takový vak na nošení dětí. Stočená do klubíčka ležím v kapse na mámině břiše, nechávám se nosit a jsem naprosto spokojená. Máma říká, že jsem byla v minulém životě určitě klokánek :-) 

24.4. jsem se poprvé vědomě usmála - na stín kolotoče, co běhal po zdi koupelny a pak na krabici kapesníků (oboje často pozoruju a moc se mi to líbí). Byl u toho táta i máma, tak mám hned 2 svědky.

Končí nám šestinedělí, přesně 27.4. (mamce k narozkám). A co už umím? Pozoruju hračky a snažím se jich dotknout, usmívám se, šteluju si pusinu na mluvení a občas už se ozve i něco jako "éu". No, a taky už jsem jednou přelstila Pampers plínu a měla bobíno až za krkem :-D A nakonec ještě jeden úspěch - začínám pást hříbata, ikdyž hlavičku ještě neudržím nahoře moc dlouho. Tak, a teď se ještě naučit spát v postýlce...to začnu trénovat s našima asi brzy.

Šestinedělní kontrola u paní doktorky proběhla o trochu později - 3. 5. mi bylo 6 týdnů a 6 dnů. Vážím 3 660 g a měřím 53 cm. Předvedla jsem pasení hříbat i svůj bezzubý úsměv a "za odměnu" jsem dostala očkování proti rotavirům - sladký sirup, který mi ale vůbec nechutnal. V průkazce se objevil záznam: kojena částečně, dokrm na noc.  Mámino mlíčko mi totiž večer přestalo stačit a já byla  nespokojená, hladová a ubrečená. Takže večer se kamarádím s flaškou a chrním pak (už ve své postýlce !) i 5 hodin v kuse.